Extasy: „V Chorvatsku bylo jako na Ibize, ale levněji”

Jirka Vondra a DJ Atomic, to je duo, které si již řadu let společně říká Extasy a na scéně toho zažili již opravdu mnoho. Objevili se na předních českých festivalech a zářili také v zahraničí. Jejich společným výtvorem je oblíbená klubová noc s názvem WE LOVE IBIZA, se kterou dobývají české kluby.

Čau kluci! Hned ze začátku bych vám chtěl poděkovat, že jste si na mě udělali čas a řekl bych, že se do toho můžeme pustit.
Ahoj Mikuláši, my ti také moc děkujeme, že jsi nás oslovil! Už hrozně dlouho jsme žádný rozhovor nedělali a bude to fajn, být zase jednou nějakého součástí.

Zajímá mě, kdy a jak jste se dali dohromady a co vás k tomu dovedlo? Jak vás napadl název Extasy?
Oba hrajeme více než 20 let a známe se cca 10 let. Poznali jsme se na diskotéce, kde jsme se dali do řeči. Jednou jsme hráli spolu a měli jsme na naše hraní dobré ohlasy a od té doby to nějak tak vzniklo. Bavilo nás to, chtěli jsme jezdit hrát společně, a tak v roce 2009 vznikl projekt Extasy, ale i přesto hrajeme spíše každý sám pod jmény Jirka Vondra a Atomic. Chtěl bych poděkovat tehdejšímu DJ Tryskáči aka Michalovi Součkovi, což byl moderátor na rádiu Černá Hora, který mě do tohoto DJ světa dostal a předal mi mnoho zkušeností (Atomic), ale pojďme zase zpátky k nám. Pod názvem Extasy se skrývá zajímavý příběh. Jeli jsme z práce a po telefonu jsme se dohadovali o našem jménu a nakonec to rozhodl DJ Štěpo, který to jen tak plácnul. My jsme se tomu smáli, ale nakonec jsme se rozhodli právě pro tohle. S tímhle názvem se pojí i zajímavá storka, když jsme jednou chtěli letět hrát do Estonska a oni se nám omluvili, že s tímto názvem to bohužel nepůjde, že si to mladí lidé spojují s extází a není to vhodné.

Co jste hráli za styl, když jste začínali?
Když začínalo EDMko, tak jsme ho hráli, ale to na nás v té době moc nebylo a lidi ještě úplně nevěděli, co to je. V té době se hrál hodně HandsUp (Shaun Baker, Italobrothers, Jan Wayne) a přešli jsme na tenhle styl, který nás bavil a naplňoval. Ale teď už to není ničím vyjímečné, protože to každý zná a není to nic nového. Od roku 2009 máme ještě svůj projekt We Love Ibiza, s kterým jsme objížděli kluby po celé republice. K tomu se pojí zajímavý příběh a zároveň takový větší splněný sen, když jsme letěli na párty přímo ke stage vrtulníkem, to byla fakt pecka!

Hráli jste na největších festivalech v ČR. Těmi jsou Mácháč, AIR Festival a Beats For Love. Jaké to pro vás bylo a jak se vám hrálo? Na který vzpomínate v tom nejlepším a z jakého důvodu? 
Úplně nejlepší pro nás bylo asi Beats For Love. Máme na tom hrozně rádi to, když jedeme tím vlakem, naložíme se do kupéčka a nic nemusíme řešit. Auto, hledání místa, kde zaparkujeme, apod. Ve vlaku máme pohodu a klid, můžeme si popíjet a jsme tam skoro za stejnou dobu jako autem. Další důvod jsou lidé, kteří tam jsou opravdu skvělí, takže se nám hrálo skvěle! A úplně nejvíc vede to krásné industriální prostředí. Přidává to hodně na atmosféře a celkovém dojmu. Mácháč byl taky skvělý, to prostředí u jezera, pláž a když zrovna vyjde počasí, tak i nádherný západ slunce :D. AIR festival je nám asi nejblíž, protože ho máme za barákem :D. 

Mezi vaše úspěchy patří také několikanásobné hraní v cizině. Jak jste přišli například ke hraní na Ibize?
Na Ibize jsme vlastně byli v roce 2011 přes našeho dobrého kamaráda. Nehráli jsme v žádném velkém klubu, ale v nějakém párty baru, kde to funguje takovým způsobem, že se pořád hraje (skoro nonstop) a že je ráno nebo noc poznáte jen tak, že vyjde nebo zapadne slunce. Tam se opravdu paří furt a ty afterparty jedou až do 10 hodin do rána a pak najede takový ten dopolední chillout, deephouse, apod. Ale rozhodně bysme se tam někdy vrátili, protože to byl fakt zážitek, ty party people, bazény, sluníčko, skvělá hudba, prostě paráda!

A když už jsme u toho, kolik států jste již za svou kariéru navštívili? V jaké zemi se vám líbilo nejvíc?
Hele asi 5. Spojené Arabské Emiráty, Polsko, Chorvatsko, Ibiza, Slovensko. Všechno bylo opravdu dobrý, ale nejlepší byla asi Ibiza a Emiráty. V Dubaji to byla pecka, sice to byla nějaká narozeninová párty, ale byl to zážitek hrát na prosklené terase v mrakodrapu ve 43. patře. Na druhou stranu všechno má nějaké své kouzlo, takže nejde úplně jednoznačně říct, co bylo nejlepší. Z každého státu jsme si odvezli skvělý zážitek a spoustu nových zkušeností. Líbilo se nám taky hodně v Chorvatsku, protože to tam je jako na Ibize, ale levnější.

Máte nějaký sen, který byste si chtěli za svoji kariéru splnit?
Každý by měl mít nějaký sen, za kterým by si měl jít, to by jinak nešlo. My jsme si toho splnili už opravdu hodně, ale náš největší sen je zahrát si na velkém zahraničním festivalu. Další bychom zmínili třeba hraní v Americe či Austrálii, to musí být paráda!

A poslední otázka na závěr – Co byste vzkázali svým fanouškům?
Chtěli bysme, abyste poslouchali kvalitní muziku, dělali to, co vás baví a každý by měl mít nějaký svůj cíl, za kterým by si měl jít a nikdy se ho nevzdávat. Choďte na párty a do klubů, protože by to bez vás nemělo smysl.