„Nemrhejte časem a plňte si své sny“, vzkazuje Thomas Coastline.

Thomas Coastline jistě patří mezi legendy české trancové scény. Za jeho dlouho kariéru stihl vydat spoustu skvělých tracků a být součástí nejedné velké akce. Již dva roky bojuje s těžkou nemocí, přesto je však stále plný energie a dodává optimismus nejednomu fanouškovi. Jsme moc rádi, že si v jeho nabitém programu našel čas také na rozhovor pro Sampler.

Tomáši, o tobě se ví, že jsi k taneční hudbě tíhnul už od dětských let, nicméně proč sis vybral hlavně trance?
Odjakživa tíhnu k melodiím, miluji melodie a v elektronické hudbě jde asi o jediný žánr, který vyniká jejich rozmanitostí. Proto jsem si vybral právě trance.

Kdo byli tvoji největší hudební vzory ve tvých počátcích? Kdo tě nejvíce ovlivnil hudebně a koho ze světových interpretů obdivuješ dnes?
Mými největšími hudebními vzory byly Ferry Corsten, Benno De Goeij (Rank1) a BT.
Stále tíhnu k těmto producentům, ale mezi ně jsem přidal ještě jména jako Above & Beyond, Ilan Bluestone, Yotto, Jerome Isma-AE nebo třeba Pryda, Dezza či Matt Fax.

Na čem teď aktuálně nejvíc pracuješ?
Momentálně pracuji na nové skladbě s jedním českým progressive trance djem, jehož jméno zatím nebudu prozrazovat a taktéž mám rozdělaný svůj nový autorský track, progressive track ve spolupráci s kolegou Luigi Di Marem a v neposlední řadě pracujeme na remixu další klasiky pod hlavičkou D3light.

Myslíš si, že fanoušků trancu dlouhodobě ubývá?
Cca tři, čtyři roky zpět byl trance na ústupu, ale myslím si, že zarytí clubbeři už mají plné zuby EDMka a tak se jich spoustu vrací k tranceu případně inklinují k melodic technu. Řekl bych, že i díky četnosti kvalitních eventů nejen ve světě, ale i u nás je trance opět na vzestupu.

Taneční hudba se neustále vyvíjí a přicházejí nově věci nebo se vrací staré (například renezance psycho-trancu). Je aktuálně nějaký trend nebo hudební styl v rámci taneční hudby, který tě osobně zaujal?
Nevím, zda bych to nazýval úplně trendem, ale baví mě to, že i trance se prolíná s jinými žánry a spousta skladeb se vrací ke kořenům a získává ten správný klubový feel. Díky tomu může takové tracky zahrát trance dj, techno dj, ale i třeba progressive house dj.

Je aktuálně nějaký interpret, se kterým bys chtěl udělat společný track?
Pokud se bavíme čistě teoreticky, tak určitě Grum, Ilan Bluestone, Proff, Dinka nebo Paul Thomas.

Kde bereš inspiraci pro svoji tvorbu a jak překonáváš stavy, kdy nemáš žádný nápad?
Inspiraci sbírám, kde se dá. Největším zdrojem inspirace je pro mě relaxace v přírodě. Ve chvílích, kdy nemám nápad, se snažím odreagovat jinou činností a nebo se vrhám na jiné žánry. Baví mě experimentovat.

Co se týká produkce, v jakém DAW aktuálně nejvíc tvoříš a proč a jaké jsou tvoje oblíbené Synthy a efekty při tvorbě ať už analogové nebo digitální (VST atd.)
Prošel jsem si v minulosti téměř všemi mainstream softwary na skládání hudby, vyjma snad Reaperu a Motu Digital Performer. Zakotvil jsem stabilně na Abletonu pro skládání a pro tvorbu audia pro video a vizualizace jsem přešel z Cubase 7 na Logic Pro X. Mým nejoblíbenějším syntezátorem na poli virtuálních nástrojů je asi Spire a v těsném závěsu A.N.A. 2. Samozřejmě mám ve studiu i řadu dalších oblíbených nástrojů jako DUNE2, Serum, NI Kontakt, Sylenth1, Massive, DIVA či Arturia Analog Lab. Z Hardware syntezátorů je pak mou oblíbenou hračkou Access Virus TI a pokukuji po nových analogových předělávkách starých klasik jakými jsou Pro One, Model D či klon TR808 / 909 v podání Behringeru. Z efektů si v současnosti ujíždím na reverbech od Eventide.

Mastruješ si svoje vlastní tracky sám podobně jako Deadmau5 nebo Lazy Rich, nebo je “svěřuješ” do péče zkušeného audio inženýra?
Mixing a mastering je vrcholná disciplína, která pokud se má dělat dobře, tak vyžaduje profesionální akustiku, kvalitní poslech a celý řetězec převodníků a efektů. Máme-li se tedy bavit o masteringu a profesionálním mixu, tak se pohybujeme ve studiích v řádech milionů korun. To, co mnozí provozují doma na počítačích v pokojíku, bych nenazýval masteringem. Proto spolupracuji úzce s externím studiem Audiogarden, se kterým jsme v posledních letech udělali řadu projektů pro mě i pro další klienty. Studio se jako asi jediné v ČR specializuje kompletně na současnou elektronickou hudbu všech žánrů. Jsem toho názoru, že je dobré, aby skladbu slyšely i další uši. Ve svém studiu tak připravuji pouze mix a lehký “mastering” pro demo snímky.

Chodíš také učit do hudební školy Musartedo, která se specializuje na výuku tvorby hudby pomocí počítače. Jak jsi se k téhle práci dostal a co všechno se od tebe případní návštěvníci mohou naučit?
Ke spolupráci se školou Musartedo jsem se dostal úplnou náhodou. Zakladatel školy mne kontaktoval a zeptal se mě, zda bych nechtěl své znalosti předávat dál dalším lidem, které baví tvořit taneční hudbu. Ve škole působím jako lektor krátkodobých (obvykle jednodenních) kurzů, které se zaměřují na různá témata a to zejména na konkrétní žánry a techniky, ke kterým se běžně studenti během dlouhodobých kurzů nedostanou. Dalším kurzem je pak music business, kde probíráme možnosti sebeprezentace a způsoby distribuce a prodeje vlastní hudby. V neposlední řadě také připravuji video tutoriály na práci se softwarem Ableton Live a to v českém jazyce. Na internetu je řada tutoriálů a návodů, ale některým uživatelům, zejména začátečníkům, nemusí vždy vyhovovat angličtina.

Když se chce někdo živit hudbou, kterou zbožňuje (jako ty), co podle tebe musí mít jak osobnostně tak co se týká znalostí, aby zaujal a prosadil se? Co ty sám bys dělal, kdybys dnes začínal od začátku?
V dnešní době je velice obtížné se prosadit. Konkurence je obrovská. Myslím si, že je zapotřebí několik klíčových věcí. Člověk musí hudbě doslova propadnout a obětovat jí veškerý čas, musí být ambiciozní a průbojný, měl by mít alespoň trochu talentu a také špetku štěstí. Já razím pravidlo, že člověk bez talentu a štěstí se dokáže svou pracovitostí a svým nadšením vypracovat na průměrného producenta a DJe. Průměrného tím myslím, že je schopen tvořit solidní skladby, vydávat je na labelech a obstarat si vystoupení na zajímavých eventech. Pokud je talentovaný, má špetku štěstí a dokáže si vytvořit dobré kontakty, pak je možné, že se dostane za hranice naší země. Za naší scénu bych si dovolil jmenovat např. Sedliva nebo Jardu Becka, kteří patří mezi pracovité a ambiciozní producenty, kteří na sobě ale dlouhodobě pracují a dokázali svůj talent zúročit.

Vím, že aktuálně bojuješ s těžkou nemocí. Jak se ti daří skloubit léčbu s hudební kariérou a jak to ovlivňuje tvůj osobní život?
Nebudeme si nic nalhávat, situace je to velmi složitá. Asi ani nemá smysl vypisovat, co mám za poslední dva roky za sebou. Můj život teď žiju stylem “chemoterapie”, “týden pauza” a zase další “chemoterapie”. Tento režim už jedu dva roky a mezi tím, se v týdnech bez léčby snažím dohnat vše, co jsem nemohl ten předchozí. Snažím se nemrhat časem a být, co nejefektivnější. Důležité je se zbytečně nestresovat a netlačít na pilu za každou cenu. Řídím se svým úsudkem a poslouchám svoje tělo.

Co bys vzkázal našim čtenářům na závěr?
Čtenářům bych vzkázal, že na světě není nic, co “nejde”. Nemrhejte časem a plňte si své sny, protože život je právě o vás a jsme tu jen jednou, tak si to patřičně užijte!